Lemma (lingvistika)

V lingvistice lemma (též lema, mn. č. lemmata) označuje:

• základní podobu (alolex) lexému (tedy slova nebo fráze), která se uvádí jako reprezentativní ve slovnících (slovníkový tvar), nebo
• souhrn všech tvarů určité lexikální jednotky (lexému) reprezentovaný jejím základním (heslovým) tvarem (lemmatem v předchozím významu)

V textové analýze se každý konkrétní tvar daného lemmatu označuje jako typ, každá konkrétní realizace slova se nazývá token.

Odlišuje se od kořene slova, ten je nejmenší významovou jednotkou slova; odlišuje se i od tokenu a od stematizace, kdy se hledá kmen slova.

Nástroj (např. počítačový program), který určitému tvaru slova přiřadí jeho lemma, se nazývá lemmatizátor.